Frýdlant v Čechách (německy Friedland) je město na severu Čech v okresu Liberec. Odedávna bylo přirozeným centrem kraje. Město, jímž protéká řeka Smědá, vzniklo kolem stejnojmenného hradu a zámku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 7 500 obyvatel. Frýdlantský výběžek odděluje od vnitrozemí hřeben Jizerských hor. Projděte se pěkným historickým centrem s hradbami, radnicí a starými měšťanskými domy, prohlédněte si rozsáhlý zámek.

Hrad Frýdlant vznikl ve čtyřicátých letech 13. století na ochranu země proti očekávanému vpádu Tatarů. Roku 1278 již přímo pod hradem na břehu řeky Smědé v blízkosti brodu existovala osada s kostelíkem a tržištěm. V době německé kolonizace za Biberštejnů byla osada povýšena na město a rozšířena. Za Biberštejnů přežilo město několik požárů a v letech 1428-1433 několik husitských nájezdů. Na sklonku 16. století si noví majitelé, Redernové, v těsném sousedství původního hradu postavili nový renesanční zámek zdobený sgrafity s novou zámeckou kaplí zasvěcenou svaté Anně. Do širokého povědomí však vstoupil Frýdlant až za dvanáctileté vlády Albrechta z Valdštejna. Ten se k panství dostal po bitvě na Bílé hoře, když byl Kryštof z Redernu nucen z panství uprchnout. Valdštejn zakázal protestantskou víru. I když celé vévodství neslo jméno podle Frýdlantu, vévoda sám zde pobýval jen krátce, sídelním městem vévodství byl Jičín. Tato doba znamenala pro město i okolní kraj nebývalý hospodářský rozmach. Po Valdštejnově smrti v roce 1634 získali panství Gallasové. Město bylo celkem desetkrát obsazováno Švédy i císařskými vojsky, také v této době vyhořelo a roku 1639 dokonce Švédové obsadili frýdlantský zámek. Po Gallasech se pány okolních panství stali Clam-Gallasové. Ti zde vládli až do 20. století. Během těchto dlouhých staletí byl Frýdlant významnější než nedaleký Liberec. To se ovšem změnilo v 19. století s rozvojem textilního průmyslu. S rychle rostoucím Libercem nedokázal Frýdlant udržet krok a začal se dostávat do jeho stínu.

Město Frýdlant se může chlubit mnoha pamětihodnostmi. Tou nejvýznamnější je bezesporu hrad a zámek Frýdlant založený na čedičové skále nad městem ve 13. století. V roce 1801 tehdejší majitelé Clam-Gallasové zpřístupnili část hradu pro veřejnost a vzniklo tak první hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě. Pozornost si zaslouží zbojnice se sbírkami zbraní od dob husitských válek až po 19. století, obrazárna s díly barokních mistrů, soubor dýmek, plně vybavená zámecká kuchyně i zámecké a hradní interiéry, doplněné dobovým nábytkem, porcelánem a sklem. Pseudorenesanční radnice z let 1892-1896 s městským muzeem ve druhém patře byla postavena vídeňským architektem Franzem von Neumannem. Stejný architekt postavil také ještě monumentálnější radnici libereckou, obě stavby se proto nápadně podobají. Třetí slavnou stavbou tohoto tvůrce byla rozhledna na nejvyšší moravské hoře Praděd, z let 1904-1912, ta však nyní již nestojí, zřítila se v roce 1959. Kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549-1551 je díky mnoha přestavbám směsicí architektonických slohů. V jeho kapli je rodinná hrobka Redernů z roku 1566, jež patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Tento náhrobek ze čtyř druhů mramoru je dílem vratislavického umělce nizozemského původu, Kryštofa Gerharda Heinricha z Amsterdamu. V ohradní zdi okolo kostela jsou umístěny výklenkové kapličky Křížové cesty. Nad městem na Křížovém vrchu se nachází druhá frýdlantská Křížová cesta. Jedním z míst, kam ve Frýdlantu zamíří všichni milovníci kuriozit a rodiny s dětmi, je pohyblivý mechanický betlém. Jeho autorem je frýdlantský rodák Gustav Simon, který se práci na betlému věnoval více než šedesát let. Betlém se stovkou pohybujících se figurek lidí a zvířat je vystaven přímo v místnosti, v níž jeho tvůrce strávil velkou část života.

Ve Frýdlantu a okolí si přijdou na své hlavně milovníci turistiky: věnují se jí expozice Městského muzea, mezi oblíbené výletní cíle patří rozhledny. Frýdlantská rozhledna na Frýdlantském vrchu je 21 metrů vysoká rozhledna z pálených cihel a žulových bloků postavená v roce 1907. Další rozhledna je v Heřmanicích, moderní stavba z roku 2012 ve tvaru okurky o pětimetrovém průměru dosahuje výše 23,7 metru. K místům, která první výletníci objevili už během 19. století, patří také skalní vyhlídky Frýdlantské cimbuří, Ořešník a další. Poznat byste měli také staré poutní místo Hejnice, přezdívané český Mariazell, a Lázně Libverda s unikátní výletní restaurací Obří sud, která tu stojí už od roku 1931.